Napsal a propůjčil - Petr Šourek - CHS Jizerský les
Jak se žije s čuvačem
1. Proč si pořídit slovenského čuvač a pro koho je slovenský čuvač správnou volbou.
Řada lidí se mne ptala, pro koho je čuvač jako plemeno vhodný. Odpověď není jednoduchá. Mohl bych začít vyjmenovávat, co všechno čuvač ke spokojenému životu potřebuje, co by mu jeho majitel měl zajistit. A samozřejmě, že téměř všechno z toho by bylo důležité. Myslím si však, že jedna věc je zcela zásadní.
Čuvače by si měl pořídit člověk, který chce ve svém psu získat na dobu 10-12 let parťáka a kamaráda. Samozřejmě, že psího parťáka a psího kamaráda. Měl by si ho pořídit člověk, který je připraven (i se svou rodinou) vytvořit s čuvačem smečku a jistým způsobem s ním ve smečce žít. Opačně řečeno – čuvač je zcela nevhodný pro lidi, kteří si myslí, že psa zavřou na 23 hodin denně do kotce nebo na zahradu a půjdou se s ním na hodinu projít a vyvenčit ho. Pro lidi, kteří hledají ozdobu na svou zahradu (těm doporučuji krásné gypsové psí náhražky z vietnamské tržnice) nebo pro lidi, kteří si myslí, že ho někde zavřou a nechají řadu dní v kuse samotného. Není vhodný ani pro lidi, kteří psa často na dlouhou dobu odkládají do různých psích hotelů, ubytoven nebo polepšoven.
Každý čuvač má v sobě v menší nebo větší míře zakódovanou tendenci žít ve smečce. Po příchodu do nového prostředí se snaží navázat na novou smečku, poznat a naučit se dodržovat její pravidla, zaujmout pozici ve smečce a ve smečce žít. Aby se toto mohlo stát, je nutné, aby čuvač trávil od malička co nejvíce času se svým pánem a svou smečkou. Jen tak je mu umožněno poznat pravidla smečky a najít si své místo v její hierarchii. Jeho pán mu musí od momentu příchodu do nové rodiny jasně ukazovat, co dělá špatně (káráním) a co dobře (chválením). Tak se vytvoří dobrý vztah mezi čuvačem a lidmi, se kterými má žít. Tak se čuvač naučí pravidlům smečky a soužití s ním bude v jeho dospělosti zcela idylické.
Čuvač si zvykne na to, že pán odchází ráno do zaměstnání, že musí strávit velkou část dne na zahradě nebo v kotci sám. Podvědomě ale očekává, že když se pán vrátí domů, tak nastává část dne, kterou tráví spolu s ním. A to buď aktivně (psovi se aktivně věnujeme, hrajeme si s ním, jdeme s ním na procházku, cvičíme ho) nebo pasivně (psovi se přímo nevěnujeme, ale nezabraňujeme mu, aby byl v naší přítomnosti – nevykazujeme ho z místnosti, kde jsme, nezavíráme ho v kotci nebo na zahradě, ale necháváme ho, aby byl v klidu v naší přítomnosti tam, kde zrovna jsme, aby pozoroval, co děláme, spal vedle křesla, na kterém sedíme a podobně). Tím umožníme čuvači „dělat s páníčkem a jeho rodinou smečku“ a vytvoříme mu tak prostředí, které podvědomě potřebuje a vyžaduje.
Takže čuvače by si měl pořídit člověk, který s ním bude chtít „dělat smečku“. Prostě bude chtít s ním žít, být s ním – a to kdekoli – doma, v lese, na horách, na vodě, ve městě. Vezme ho jako psího parťáka a pustí ho do svého života. To je nejvýznamnější podmínkou pro dobrý vztah mezi psem a jeho pánem, jeho rodinou, pro jejich harmonické soužití.
Samozřejmě, že vedle výše uvedeného platí, že potenciální nový majitel by měl počítat s tím, že:
* původním posláním slovenského čuvače byla ochrana domácího zvířectva před dravou zvěří a hlídání obydlí před zloději. Hlídání je něco, co má v povaze zakódováno
* čuvač je sebevědomý pes, který vyžaduje důslednou výchovu a alespoň minimální výcvik, aby poznal pravidla smečky a zvykl si podřizovat se pánovi
* čuvač je pes samostatný. Z dob, kdy hlídal stáda bez přítomnosti pastevců a v případě napadení se musel sám rychle rozhodovat, má toto stále zakódováno v povaze. Je hodně přemýšlivý a někdy přemýšlí i o příkazech svého páníčka, o tom, jestli by se měly splnit nebo ne. Pro jeho přemýšlení a samostatné rozhodování je mu potřeba ve vhodný čas a při vhodné příležitosti ponechat prostor
* je dobré mít zahradu, kde se může čuvač volně pohybovat, jeho celodenní umístění v kotci není zcela ideální
* čuvač umí být klidný a nevtíravý. Nevynucuje si permanentní pozornost, dovede být příjemný společník jen tím, že v klidu pozoruje, co se okolo děje
* je nutné nalézt společné aktivity, které baví pána i psa –vycházky, výlety, hry – kdy dochází k interakcím mezi pánem a čuvačem, k jejich neustálému vzájemnému poznávání a ovlivňování, kdy se čuvač pánovi podřizuje tím, že ho poslouchá a plní jeho příkazy
* čuvač je všestranný pes a lze s ním podnikat opravdu ledacos. Velmi záleží na tom, jakým směrem ho jeho páníček bude orientovat
* při správném vedení se čuvač naváže na svou smečku (svého pána a jeho rodinu), je jí oddaný, hlídá ji a v případě nebezpečí brání. Zvláště čuvači-psi bývají v ochraně své smečky (svého pána a při hlídání své zahrady) nekompromisní
* případná změna pána a smečky může být pro čuvače (ve srovnání třeba s německým ovčákem) velmi problematická záležitost. Čuvač je pes jednoho pána a na nové prostředí si poměrně špatně zvyká
V poslední době se z čuvače /psa-pastevce/, jehož původním posláním bylo hlídání stád, stává stále více a více pes rodinný a společenský, přičemž jeho původní vlohy lze stále dobře využít k hlídání rodinného domku, zahrady či jiných věcí.
Slovenský čuvač je parťák snad na všechny typy volnočasových aktivit, které se psem lze provozovat. Rád chodí na výlety všeho druhu - krátkými procházkami počínaje a horskou několikadenní turistickou akcí či akcemi dogtrekkingu konče. V zimě s ním lze chodit na běžky, v létě je možné ho vzít s sebou do lodě na vodu /vodu má většina čuvačů ráda/. Cesty autem zvládá bez problémů. Bydlení ve stanech, chatách nebo i hotelech taktéž nebývá problém. Je to všestranný, oddaný a příjemný společník - ovšem za předpokladu, že byl páníčkem dobře vychován /řadu akcí pořádají každoročně lidé nějakým způsobem spojeni s Klubem chovatelů slovenských čuvačů - viz klubové stránky www.slovenskycuvac.cz/.
Samozřejmě, že i dnes se lze s čuvačem věnovat tomu, co by mu mělo být zcela přirozené - výcviku dovednostem pasteveckého psa /více informací o pasení naleznete na www.paseni.unas.cz a některé konkrétní zkušenosti z pasení s čuvačem i na klubových stránkách www.slovenskycuvac.cz/.
Někteří majitelé čuvačů se se svými psy věnují záchranářskému výcviku a několik čuvačů složilo záchranářské zkoušky.
S čuvačem je možné věnovat se i sportovní kynologii. Je však třeba počítat s tím, že docílit přesnosti a rychlosti tak, jak to vyžadují současné cvičební řády (šité na míru pouze služebním plemenům), je poměrně náročné, vyžaduje to mnoho času, trpělivosti, pochopení čuvačí povahy a správný přístup. Výcvikové metody vhodné pro německé či belgické ovčáky často selhávají a na cvičišti si s čuvači málokdy umí poradit. Ze své vlastní zkušenosti mohu říci, že čuvači bývají dobří stopaři a i cviky poslušnosti jsou schopni při dobrém vedení zvládnout dobře. Je nutné však počítat s tím, že výcvik zabere u čuvačů - ve srovnání s německými ovčáky - víc času, stojí víc sil a výsledky - pokud jde o přesnost a radostné provedení - nebývají u všech cviků zcela stoprocentní. Problematický bývá nácvik obran, které tak, jak je definují cvičební řády sportovní kynologie, nevyhovují čuvačímu naturelu. Podrobnosti a zkušenosti z této problematiky jsou uvedeny pod odkazem "Čuvač ve sportovní kynologii".
V posledních letech stoupá počet majitelů slovenských čuvačů, kteří se věnují výstavám. Hlásí své čuvače na výstavy psů a propagují tak toto plemeno. Řada čuvačů získala ocenění z výstav a tituly šampionů krásy /informace o vystavování čuvačů naleznete na stránkách klubu chovatelů - www.slovenskycuvac.cz/.