LVT Slovenských čuvačů – Roudná 2010

Letošní tábor….., ani nevím kde začít….., už je za námi a těšíme se společně zase na další rok.
Ale pěkně od začátku.
Vyrážím už v pátek s Bessinkou a Belluškou. Cestou vyzvedneme dárečky pro naše táborové přátele a ještě pár km a už jsme v kempu. Odpolední koupání je úžasné a fakt že mám den navíc je super. Plány na letošní tábor jsou veliké a už se těším, jak vše klapne…
Sobota – příjezd, přivítání a seznámení s programem na celý týden. Vše proběhlo velice uvolněně a mile. Nástěnka začala fungovat ještě týž den a od rána všichni věděli, co se bude dít.
Dorazil i dlouho očekávaný Peter Šoška ze Slovenska se svým psem záchranářem Luckym, přítelkyní a dvěma skvělými pomocníky.
Neděle – každý den jsme začali v 6:30, kdy vyrážíme na stopy. Lehce nám pršelo a tak besedu s Peterem zahajujeme už po snídani, pod střechou u restaurace. Po besedě nás čekal nácvik vyštěkávání, jak se to dělá u záchranářů. Odpoledne nás Peter požádal o pomoc při hledání dvou dětí, ztracených v místním lese. Vysvětlil jak udělat rojnici, abychom nic nepřehlédli. Lucky nalezl ztracené osoby – děti, zraněné a v šoku (skvělý výkon všech protagonistů), Peter je následně ošetřil a společně jsme se vrátili do tábora. Večer jsme si s našimi miláčky ještě zahlídali a ukončili tak báječný den plný zážitků.
Pondělí – společné focení hned po snídani, ale předtím ráno pěkně na stopy – budíček samozřejmě v 6:00 což málokdo snese. Zvláštní je, že doma s tím mám vážně problém, ale tady, co bych pro svoje holky neudělala. Je to prostě týden věnovaný jen jim. Dopoledne odjíždíme na cvičák, kde probíhá výcvik a příprava na závěrečné zkoušky. Odpoledne si čuvači trošku zaštěkají. No, nevypadá Petr v obleku na obrany tak trošku jako Michelinek Závěr večera je u ohně, kde se příjemně povídá a skvělá Maruška hraje na kytaru. Maruško díky moc, moc, bez tebe by to nebyl ten správný táborák.
Úterý – ráno stopy, to už se skoro opakuji, ale začíná tak každý den. Dopoledne pěkně na cvičák, dál trénovat a pilovat poslušnost. Odpoledne přijíždí pan MVDr. Zahrádka, aby s námi probral otázky kolem zdraví našich drahoušků. Bylo to velmi poučné a i panu doktorovi děkuji za účast.
Středa – ráno stopy nejsou!!! Je tzv. volný den i když ne tak docela. Ti co jdou na zkoušky, odjíždí ráno na cvičák a kolem 11:00 přijíždí pan Rudolf Desenský. Je to znalec psí duše a velice milý člověk. Přijel i s malou čistokrevnou vlčicí – říkal ji paní Vlková – nádherné stvoření. Hodně jsme se od něj dozvěděli a mnohým z nás vysvětlil co a jak ve výchově neudělat špatně a čemu se vyvarovat. Mimo jiné nám pověděl, jak správně drbat, aby bylo bílé štěstí ještě spokojenější. No Bell si jeho ruce vážně užila J. Nakonec odjel dost pozdě odpoledne a my jsme byli za setkání s ním velice rádi. Ještě stíháme super koupačku, legrace jsme si užili jako před XXX lety, super. Večer nás čekalo příjemné posezení u ohně, písně Marušky a báječné grilované masíčko, které nám připravili Tomáš s Petrou. No středeční den vážně neměl chybu.
Čtvrtek – ráno už zase na stopy. Ale jelikož je to naposledy, tak si to pořádně užijeme. Foťák samozřejmě zase zůstal na chatce, takže ze stop fotky prostě nemám. Tak trochu na nich ještě spím, tak se není čemu divit. Na cvičák jedou jen nezkouškoví, aby si to taky pořádně užili a my měli možnost se jim plně věnovat. Zkouškoví dostali volno, aby načerpali trochu sil na páteční zkoušky. Odpoledne jsme si dali socializaci – jsou to cviky společné, zaměřené na potkávání psů a fen v blízkosti ostatních a hlavně na poutání pozornosti na vlastního páníčka. Je to velice prospěšné. Večer končíme jak jinak než u ohně.
Pátek – nástup na zkoušky!!! Nervozita ještě nenastala, to asi přijde s příjezdem na cvičák. V noci byla ukrutná bouřka, což já i Bell velice těžce neseme. Moc jsme toho nenaspaly a tak děj se vůle… Holky mi to na cvičáku hned předvedly. Bell nastupuje jako první, ta která celý tábor i doma, relativně pěkně přijde na přivolání, zkoušky naprosto bojkotuje. Jo, jo, paličák můj milovaný, no co, dopilujeme a za rok to zase zkusíme, od toho je to přeci zkouška. Bessi, ta má ZOP splněné již od loňska a tak jsem se chtěla pokusit o ZPU1. Přivolání super, ovšem u nohy, v těch kalužích vody, které jsou skoro po celém cvičáku, se naší dámě moc chodit nechtělo. Každopádně na další postup nám chybí asi pět bodů a to je dost. I tak jsem moc ráda za zkušenost a ostatním, co splnili, moc moc gratuluji. My to určitě za rok zkusíme také, že Pavlí
Dnešní den se bonitovala naše dcerka Asta Katčina zahrada a tím se úspěšně zařadila mezi chovné fenky.
Sobota – mizerný deštivý den a k tomu ještě odjezd domů. Ne, že bych se netěšila na Dina, který s námi letos jet nemohl, ale bylo tam vážně moc dobře. A já se na všechny moc těším na dalších čuvačích setkání a za rok na táboře čuvačům ahoj.

Statistika tábora včetně dvoudenních návštěv:

dvounožců - 34 dospělých a 12 dětí

čtyřnožců - 12 psů a 18 fen včetně jedné nečuvačky Babetky - PHP